Jaroslav Tucek pridava pohled obdivovatele a obhajce techto divadel, ktery ovsem v roli dosazeneho sefa vyvolaval podezrivavost i nevoli na obou stranach. Po dlouhych deset let ho jak "podrizeni" umelci, tak pozdeji i "nadrizeni" ideologove vnimali ze svych protikladnych pozic podobne ? jako nutne zlo. Snad proto je Tuckova role dodnes pocitovana rozporuplne a chybi ochota priznat mu take zasluhy. Vzpominky konci rokem 1991, kdy Jaroslav Tucek jiz rozmachle pusobil v jamackem Studiu Marta.
Vypraveni je nabite paradoxy, coz souvisi jak s casem zlomovych promen a vybojnou aktivitou obou divadel, tak s pozorovacim talentem autora z pomezi dvou nepratelskych svetu. Nad vsemi postavami vynika "nejvetsi z Provazku", reziser Peter Scherhaufer. Pridavaji se vzpominky na osobnosti dalsich generaci, jez v Brne vytvarely divadelni kulturu, a take na ty, kteri patrili ke strazcum rezimu. Kniha, v niz nechybi sebeironie a humor, je nabita pribehy, portrety, cestopisnymi postrehy i bohatou faktografii a oplyva zivym, leckdy peprnym jazykem. Vzpominky antihrdiny nabizeji mozna kontroverzni, ale urcite originalni vypoved o tom, jak to vlastne tenkrat bylo…