Michal Žáček, ostravský saxofonista, který už přes čtvrt století doprovází hvězdy české, slovenské a světové hudby. Podílí se na jejich studiových nahrávkách a je nezaměnitelnou postavou, která každému koncertu dodává neopakovatelnou podobu a zážitek. Saxofon v jeho podání je nástroj, který umí vyprávět. Umí, ale hlavně má, co vyprávět. A tak to dělá nebo dělal u Richarda Müllera, Vojtěcha Dyka, Vlasty Redla, Borise Urbánka, Petera Lipy, a stejně tak u Dominica Millera, Richarda Bony a mnohých dalších. Zároveň je ale po celou dobu tím, který v dobrém slova smyslu slouží. Hudbě i interpretům. Na desce Šťastný/Žáček, se tato logika maličko obrací. I když ne tak docela. Michal stále pokorně slouží hudbě a textům Radovana Šťastného, ale je to právě on, kdo má konečné slovo i jasnou představu o hudební podobě. Deska je hudebně a žánrově poměrně slušně rozkročená, což byl ale záměr a je to určitě i směr, kterým se bude chtít Michal Žáček ubírat i do budoucna. Radovan Šťastný, výtvarník, fotograf, textař, příležitostný režisér klipů, ale také sportovní ředitel cyklistického týmu. Podobně, jako Michal hrál, i on dlouhé roky psal texty pro různé interprety jako Karla Gotta, kapelu Kryštof, Vojtěcha Dyka, a pro mnohé další. Také on chtěl učinit pouze svou výpověď a nemuset se takříkajíc ohlížet, na to, pro koho píše. Stalo se. Spojila se tvorba dvou velikých kamarádů, kteří mají, co říct.